PŘÍBĚH KAČENKY: Kojení po porodu císařským řezem
Kojení po sekci, porodu císařským řezem rozhodně není nemožné. Ale cesta za ním může být náročná.
Tohle příběh malé Kačenky, která cestu za kojením neměla vůbec jednoduchou. A to bohužel díky přístupu personálu v porodnici, který byl způsobený nedostatkem času a personálu na oddělení.
Posledních 6 dní jsem prožívala příběh malé Kačenky a její cesty za kojením po plánované sekci.
S maminkou jsme byli v neustálém kontaktu. Absolvovala u mě individuální předporodní přípravu, kde jsme vše probrali- jaké varianty mohou nastat, jak na ně co nejlépe reagovat, jakých chyb se nedopustit.
Ač byla příprava poměrně konkrétní, narazili obě na něco, s čím se jen těžko dá hnout. Sekce proběhla v pořádku, Kačenka i maminka byly bez komplikací. Vše okolo císařského řezu probíhalo standartně.
Bohužel děj kolem kojení a prvního kontaktu a přiložení už nikoli. První věta, kterou maminka slyšela zněla: "Nemyslete si, že s takovými bradavkami budete kdy kojit. Jdu pro kloboučky." Dle instrukcí a přípravě maminka razantně odmítla. Proto se dozvěděla další informaci a sice, že "S kolegyněmi jsme se shodly, že to kojení u Vás prostě nepůjde. " Nedokážu si představit ten neuvěřitelný tlak na psychiku ženy, pokud tohle slyší hned v počátku. Naštěstí tahle maminka je velmi, velmi odolná. Trvala na přiložení bez kloboučku. Povedlo se, Kačenka se přisála. Dostali však časový limit pouze 5 minut z JEDNOHO PRSA. Argumenty: bradavky budou rozkousané, miminko unavené, mléko stejně žádné nemáte.
Další vývoj byl ještě dramatičtější. Kromě klasické separace přes noc, kdy Kačenka zůstala u sester a maminka na oddělaní JIP po operaci, došlo k dalším zásadním krokům.Dopolední kojení mělo přijít ve chvíli, kdy sestra přinesla dokrmenou Kačenku umělou výživou, protože údajně měla hlad. Opět argument, že si to maminka nepřeje nezabral. Byla dokrmena po 3 hodinách znovu. Začal boj o společný pokoj. Díky plnosti oddělení bylo mamince řečeno, že s Kačenkou nebude, protože není místo. Při dotazu na kojení odpověď zněla: "Malá spí, měla hlad, tak jsme jí dali dokrm. Teď už hlad nemá."
Maminka připravena situaci zvládnout sebrala veškeré síly, aby se rozchodila a po obědě mohla konečně na společný pokoj. Žádala o dokrm cévkou po prsu. Odpověď: "Na to tu nemáme čas". Ale snaha o dokrm u prsu nakonec proběhla. Trvala asi 5 minut, protože déle u prsa Kačenka být nemůže. Navíc když cévka podruhé vyjela z malé pusinky, sestra prohlásila, že: "Tohle nemá smysl a nemá na to čas." Zbytek se dokrmil lahvičkou. A Kačenka další 3 hodiny prospala.
Když se má něco dít, děje se to v noci. Kačenka v noci plakala. Proto na pokoj přišla sestra, která maminku upozornila, ať Kačenku zklidní a ať nepláče. Nebo resp., že ji nemá rozmazlovat chováním. Řešením je dudlík.
Tím se prostor pro kojení velmi zúžil. Zůstala jen možnost kojit 15 min z jednoho prsu před dokrmem Hippem.
Přišla na řadu nouzová varianta- odsávání v rozestupech během kojení. Nicméně v tuto chvíli už byla maminka tak vyděšená, že se bála odsávačku zapnout díky hlučnosti strojku. Navíc se bála, co by se stalo, pokud by personál viděl, že odsává. Nezbývalo než udělat vše pro co nejdřívější odchod domů. Ten se povedl 5. den. Na rozloučenou ještě stihla zaznít věta, že: "Zítra je poslední den a šance na mlíko a kojení, jinak skončili nadobro."
6. den, ve svátek, jsem za nimi jela. Doma pomaličku zatím zkoušely samy.
Zajímá Vás, co ty špatné bradavky, prsa, která nejsou schopna kojit?
Kačenka se během návštěvy přisála. Co víc, během 2 hodinové návštěvy pila a téměř celou dobu byla u prsu. Výsledek? Nechtěla se ho vzdát a značně protestovala, když se maminka chtěla vzdálit. Vypila krásnou "dávku", maminka šla ještě odsávat, protože prsa v tu chvíli byla jako kamen. Tak si nechají něco do zásoby.Nejtěžší bude pro obě na vše zapomenout a získat víru, že vše bude fungovat. Že kojení jen musí dát prostor a hlavně si ho nenechat zkazit nevhodnými radami.
Maminka má můj nesmírný obdiv, že se i přes to všechno nedala, vydržela a nesesypala se. Takový ohromný nápor na psychiku záhy po porodu není vůbec jednoduché zvládnout. Jsou maminky, které to bohužel nezvládnou, psychika udělá své a kojení, i celá péče o miminko se tím značně komplikuje.
Přeji této dvojce nejvíce prokojených měsíců, ba i let! Jste moje hrdinky.